Standard plemene (CZ)

 

 

Romaňolský vodní pes

(Lagotto romagnolo)

 

Standard FCI č. 298/13.07.2005/

Překlad do francouzštiny:   Dr. J.M. Paschoud a prof. R. Triquet

Překlad z francouzštiny:      Helena Dvořáková

Datum zveřejnění platného standardu: 24.07.1996

 

Použití: specialista na vyhledávání lanýžů

 

Klasifikace FCI:                    Skupina 8                   přinašeči zvěře, lovečtí slidiči a vodní psi

                                               Sekce 3                      vodní psi

                                               Nepodléhá pracovní zkoušce.

 

Krátký výtah z historie: je to starobylé plemeno vodního psa, který byl používán k přinášení vodní zvěře v nížinách Commachia a v bažinách okolo Ravenny. Během staletí byly velké bažiny vysušeny a změnily se v ornici. Tím pádem ztratil lagotto uplatnění a stal se z něj výborný specialista na vyhledávání lanýžů v pahorkatinách kraje Romagna.

Celkový vzhled: je to pes menšího středního rámce, vyvážených proporcí, mohutné tělesné stavby, otužilý, s hustou kudrnatou srstí, která má strukturu vlny.

Důležité proporce: délka hlavy se rovná 40% výšky v kohoutku. Pes je téměř stejně vysoký, jako dlouhý. Délka mozkovny musí být větší, než je polovina celkové délky hlavy. Délka nosního hřbetu je o 2/10 menší, než je délka mozkovny (44% oproti 56%). Hloubka hrudníku je nižší, než je polovina výšky v kohoutku (okolo 44%).

Použití/Povaha: jeho vrozená schopnost vyhledávat a jeho velice jemný nos z něj dělají výjimečného specialistu pro vyhledávání lanýžů. Jeho lovecké pudy již vymizely a nemá již zájem o pachy zvěře.

Lagotto je poslušný, nenáročný, bystrý, oddaný, velmi závislý na svém pánovi a velmi snadno se cvičí. Navíc je to výborný společenský pes i ostražitý hlídač.

Hlava: při pohledu seshora je středně mohutná, má lichoběžníkovou formu; horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou mírně rozbíhavé.

Část mozková:

Mozkovna: je široká v oblasti jařmových oblouků a její délka se rovná její šířce. Při bočním pohledu je část od stopu k týlnímu hrbolu delší, než čenichová partie. Je mírně klenutá, směrem k týlnímu hrbolu se stává plošší. Výstupky čelní kosti jsou dobře vyvinuté, nadočnicové oblouky jsou zřetelné. Týlní hrbol je krátký a nevýrazný, oční důlky nepříliš hluboké.

Stop:   nepříliš výrazný.

Část obličejová:

Nosní houba: je velká, nozdry široce otevřené a pohyblivé. Svislá dělící rýha je velmi výrazná. Při bočním pohledu je nosní houba v prodloužené linii nosního hřbetu a přesahuje nepatrně před přední linii pysků. Je zbarvena v různých odstínech hnědé, od světlehnědé až po tmavou, v závislosti na zbarvení srsti.

Čenichová partie: je poměrně široká, o něco kratší, než je mozkovna (poměr mozkovna x čenich = 56 x 44), její hloubka je jen o málo menší, než její délka. Má poněkud klínovitý tvar a její konec je komolý. Při bočním pohledu je nosní hřbet rovný.

Pysky: nepříliš hluboké, napnuté, což značí, že spodní profil čenichu je tvořen čelistí. Jsou pokryté dlouhou rozježenou srstí, která tvoří vous. Při pohledu zepředu mají tvar širokého půlkruhu. Barva olemování pysků jde od světlehnědé po tmavou.

Čelisti/Zuby: Čelisti jsou silné, s rameny téměř rovnými a těleso čelisti je relativně silné.

Skus nůžkový nebo klešťový, kompletní; zuby bílé, a dobře vyvinuté. Lehký předkus je tolerován.

Líce:   ploché.

Oči:     jsou spíše větší, kulaté, vyplňují kompletně oční důlek, korektní pohled (ne šilhavé). Barva duhovky se pohybuje od okrového odstínu přes oříškovou až po tmavě hnědou, v závislosti na zbarvení srsti. Víčka dobře přiléhají k oční kouli; barva jejich orámování se pohybuje od světle hnědé po tmavou. Řasy jsou výrazně vyvinuté. Pohled je pozorný, výraz je bystrý a živý.

Uši:     jsou středně velké v poměru k hlavě, trojúhelníkovité, se zaoblenými konci; mají široký úpon, jsou zavěšené těsně nad linií nadočnicových oblouků. V klidu jsou svěšené podle hlavy, když je pes pozorný, jsou mírně nadzvednuté. Natažené směrem k nosu musí dosahovat do čtvrtiny jeho délky. Na uších mohou být kudrliny poněkud volnější, ale srst zůstává velmi zvlněná. I vnitřní strana ušních boltců je osrstěná.

 

Krk:     je silný, svalnatý, suchý, oválného průřezu; je dobře vsazen mezi lopatky, nemá lalok. Jeho horní linie je mírně klenutá. U psů (samců) může jeho obvod být 2x větší, než je jeho délka. Délka krku je o něco menší, než je celková délka hlavy.

 

Tělo:   zavalité, silné, jeho délka odpovídá kohoutkové výšce.

Horní linie: je rovná od kohoutku k zádi.

Kohoutek: je výše, než je záď; vrcholky lopatek nejsou příliš sevřené, ale výrazně vystupují a mají správný sklon směrem k zádi.

Hřbet: je rovný a velmi svalnatý.

Bedra: jsou krátká, velmi pevná, při pohledu z profilu mírně klenutá; jejich šířka se rovná délce, nebo ji přesahuje.

Záď:    je dlouhá, široká, svalnatá, mírně skloněná (úhel sklonu je mezi 25°až 30°).

Hrudník: je dobře vyvinutý, dosahuje až k lokti;i když je v zadní části úzký, rozšiřuje se směrem dopředu od šestého žebra.

Spodní linie a břicho: sternální linie je dlouhá a rovná, jen mírně se zvedá směrem k zádi.

Ocas:  je středně vysoko nasazený, směrem ke špičce se zeštíhluje; délkou dosahuje až k hlezennímu kloubu. V klidu je nesen ve tvaru šavle, při bdělosti je nesen výrazně výše; v práci a ve stavu vzrušení může být nesený na hřbetě, ale nesmí být v žádném případě stočený.

Končetiny:

Hrudní končetiny:

Celkový pohled: při pohledu z profilu i zepředu jsou rovné.

Lopatky: lopatkové kosti jsou dlouhé (30% kohoutkové výšky) dost šikmé (52°až 55°), svalnaté, silné a dobře přiléhají k hrudnímu koši, přičemž mají dost prostoru pro volný pohyb. Úhel scapulo-humerální  se pohybuje mezi 110°a 115°.

Rámě: svalnaté, s jemnou kostrou, je stejně dlouhé, jako lopatka. S horizontálou svírá úhel 58°až 60°.

Lokty: jsou postavené u těla, nejsou ale příliš přitisknuté k hrudnímu koši; jsou pokryté jemnou kůží. Stejně jako ramena, i lokty jsou postaveny rovně v boční ose těla. Loket se nachází v pomyslné kolmici, spuštěné s výstupku lopatkové kosti směrem k zemi.

Předloktí: je perfektně kolmé, dlouhé (36% kohoutkové výšky), s kompaktními a silnými kostmi, majícími oválný průřez.

Karpus: z bočního pohledu se nachází v ose předloktí, je jemný, solidní a pružný; pisiformní kost zřetelně vystupuje.

Metakarpus: je spíše jemnější, s jemnými kostmi  oproti předloktí; je pohyblivý. Při bočním pohledu svírá se zemí úhel 75°až 80°.

Přední tlapky: jsou zakulacené, kompaktní, se sevřenými a dobře klenutými prsty; drápy jsou silné a zahnuté; polštářky jsou správně pigmentované; meziprstní blány jsou zřetelně vyvinuté.

Pánevní končetiny:

Celkový pohled: jsou rovné, silné, mají správné proporce v poměru k velikosti psa.

Stehna: jsou dlouhá (35% kohoutkové výšky psa), s dobře patrným svalstvem, výrazná modelace. Femorální osa má sklon 80°vzhledem k horizontále. Coxo-femorální úhel se pohybuje v rozmezí 105°až 110°. Stehna jsou postavena paralelně v návaznosti na střední osu psa.

Podkolení: úhel, který svírá holenní a stehenní kost, je 130°až 150°.

Bérce: jsou o něco delší, než stehna (36% kohoutkové výšky) se silnou kostrou a dobře vyvinutým svalstvem. Hlezenní prohlubně jsou zřetelné. Sklon bérce k horizontále je mezi 50°a 55°.

Hlezna: široká, silná, suchá, s jasně viditelnými konturami kostí. Jsou postavena paralelně v návaznosti na střední osu těla psa. Zaúhlení hlezenního kloubu (metatarso-tibiální úhel) je okolo 140°.

Metatarsus: jemný, cylindrický, postavený kolmo k zemi.

Zadní tlapky: jsou poněkud oválnější, než přední, prsty mohou být o něco méně klenuté.

Pohyb: rovnoměrný krok, energický a živý klus, cvalové skoky jsou krátké.

Kůže: dobře přiléhá po celém těle, netvoří vrásky, je jemná, podkožní vazivo slabě vyvinuté. Pigmentace sliznic a polštářků je v odstínech od světle hnědé po velmi tmavě hnědou.

Zevnějšek:

Srst:    má strukturu vlny, v obličeji je poněkud přiléhavější, tvoří kudrny z velmi sevřených kroužků, mezi nimiž prosvítá podsada. Tyto kudrny musí být rozloženy rovnoměrně po celém těle s výjimkou hlavy, kde jsou kroužky méně uzavřené a srst tvoří obočí, vous a hustou bradku. Také líce (tváře) jsou porostlé hustou srstí. Pesíky a obzvláště podsada mají schopnost odpuzovat vodu (jsou nepromokavé). Pokud srst není stříhána, má tendenci k plstnatěji; z toho důvodu je třeba nejméně jednou do roka psa kompletně ostříhat. Krycí srst i podsada, která je zplstnatělá, se musí pravidelně vyčesávat.

Zbarvení: jednobarevně bílá, bílá s oranžovými nebo hnědými znaky, stříkaná hnědě (hnědý bělouš), jednobarevně hnědá ( v různých odstínech), jednobarevně oranžová. Někteří psi mají hnědou či tmavohnědou masku.

Výška a váha:

Kohoutková výška: psi: 43 – 48 cm (ideální výška 46 cm)

feny: 41 – 46 cm (ideální výška 43 cm

tolerance 1 cm plus nebo minus

 

Váha:             psi:      13 – 16 kg

feny:    11 – 14 kg

 

Chyby: všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

 

• osy mozkovny a nosního hřbetu sbíhavé
• nosní houba se skvrnami bez pigmentu
• konkávní nosní hřbet
• výrazný předkus
• šilhavost
• krácený ocas
• paspárky
• srst nekudrnatá, srst ostříhaná dohola
• zbarvení černé nebo s černými znaky
• kohoutková výška mimo hranice, stanovené standardem

 

Vylučující vady:

• agresivní nebo bázlivý jedinec
• nosní houba kompletně depigmentovaná
• podkus
• různě zbarvená duhovka (skvrnité oči)
• srst tvořící provázky

 

Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

 

NB:     Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.